Můj herní svět:
Nikdy jsem nepatřil mezi klasické nerdy, ani jsem se mezi ně nepočítal, ale hraní her miluji od malička, když jsem poprvé hrál na Didaktiku, Atari, nebo velkém stolním pinballu. Rád vzpomínám na doby strávené u Atari 800 XE, 8 bitových her z tržnice, prázdniny propařené v elektro obchodě u Segy Megadrive s legendární NHL 1994, či později na střední u spolužákova pc Pentium II, kde jsme hráli nejčastěji GTA a Driver. A nezapomenu ani na LAN párty o 10 až 30 lidech. Uběhlo mnoho let, zahrál jsem si spousty her, k některým jsem se rád i opakovaně vracel, ale v roce 2012 se můj herní život úplně změnil. Právě v tomto roce vyvinul Dean "Rocket" Hall mód s názvem DayZ do české hry Ama 2. Tehdy mě DayZ svět zamořený zombíky pohltil. Tenkrát jsem své herní příběhy vyprávěl pouze psaným textem, zatímco mí kamarádi už dávno natáčeli. V prosinci 2013 vyšla samostatná hra Dayz Standalone a to už jsem taky mohl natáčet vlastní zážitky a tvořit videa. Kromě natáčení mě baví tvořit i vlastní intra k videím z her, které zrovna hraju. Úpravy videí a rendering dělám v Sony Vegas Pro 14 a vřele ho můžu doporučit dalším bláznům, jako jsem já. Herní čas stále nejčastěji trávím ve světě DayZ, ale v šuplíku na mě čekají i jiné onlinovky, nebo čistě příběhové hry pro jednoho. V online světě se můžeme potkat v Tarkovu, Wildlands, Breakpointu, New Yorku (Division), Washingtonu (Division 2), Los Santos (GTA V, mimochodem Grand Theft Auto je má nejoblíbenější herní série vůbec), Hope County (Far Cry 5), kdekoliv v Evropě (Euro Truck simulator 2), nebo na divokém západě (RDR2).
Svět skrz hledáček fotoaparátu:
Používám jak digitální, tak kinofilmovou zrcadlovku.
V digitální fotografii se převážně věnuji tématické fotografii. Mým zájmem je military, postapo, horor, sci-fi a historie. Učím se tvořit vlastní masky pomocí tekutého latexu, kostýmy z různých materiálů a míchám si vlastní krev. Digitální fotografii jsem se začal věnovat na jaře 2004, kdy jsem si pořídil svůj první vlastní fotoaparát. Jednalo se o digitální kompakt Olympus C-760UZ, se kterým jsem zaznamenával pár let své okolí, výlety a různé akce. Olympus mi ale později nestačil a tak kompakt vystřídala digitální zrcadlovka od Canonu. V roce 2007 jsem navíc dostal od kamaráda starý ruský fotoaparát Zenit-E. Když jsem s ním udělal první snímky na černobílý film, vzpomněl jsem si na svůj první zážitek s fotoaparátem z dětství a propadl kouzlu černobílé fotografie. Bohužel, starý dobrý Zenit začal trhal filmy a tak skončil jako dekorace na polici. Ale roce 2010 se na mne usmálo štěstí a vyhrál jsem v aukci starší kinofilmový fotoaparát Canon EOS 50E. Později mou sbírku rozšířil ještě jeden kinofilm, a to Canon EOS 3000N. U klasické fotografie používám kinofilmové fotoaparáty a primárně černobílé filmy od Ilfordu. Díky kamarádovi, skvělému orlovskému fotografovi Pavlovi a jeho domácí temné komory, jsem si mohl osahat vyvolávání svých filmů a následné zvětšování na fotopapír.
